Deja vu

I přes zdánlivé viny,
se naše sny mění v činy.
Dny jsou tak sečteny,
slova jsou již vyrčeny.

Ten jenž naslouchal,
naše prosby poslouchal,
tiše tvoří naše touhy,
v prachu zanechá ni čmouhy.

V zrcadle zříš svůj svět,
krásný jako poupě květ,
odraz tvých tajných přání,
vidiny vloček v jarním tání.

Svět jenž dotykem ruky taje,
touha jenž umírá a zraje.
Protiklad který smyslu nemá,
myšlenka která ti usnout nedá.