Jak bublina plná vody,
hledím směr k zítřkům,
zakryt závojem mlhy,
bez odpovědi, otázek.
Poslouchám Floydy,
míjejíc čas,
myšlenky plujou,
ruce na klávesnici.
Hloubka mých otázek,
stále bez odpovědi,
den za dnem,
bez okovů na zápěstích.
V hlavě pocit štěstí,
absolutní klid,
bez strachu, obav,
čekajíc co příjde.
Vím to?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.