"Cover version" básně od Vrchlického

Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v lednu - ale v duši věčný máj,
šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy,
šel pouští - a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.

Za trochu lásky šel bych tichou pouští,
jak jelen jenž mlčky kouká z houští,
šel v máji, v srdci žár a smích,
poletoval si s větrem jako sníh.

Jak myšlenka jenž okupuje naši mysl,
jak naše touhy jenž nemají ni smysl.
Za trochu lásky šel bych s vědrem vody,
hledal bych touhu, čekajíc na hody.